facebook-logo
president_web_10_clanek_sarkany

POUŠTÍME DRAKY

A je to tady zase, tak jako každý rok – drakiáda! „Mami, a kdy už si půjdeme pustit draka?“ Slýchávám skoro ob den, jakmile teploty spadnou pod 15 stupňů a listy stromů se začnou zbarvovat. Naše děti tuto podzimní kratochvíli zkrátka milují. Ne vždy se však zadaří…

U nás doma se draci nekupují, ale vyrábí tradičním způsobem – hedvábný papír, špejle, provázek, krepák – a jde se na to. Výroba je zábava, děti se při zdobení skvěle vyřádí. Samotné pouštění už ale bývá horší…, což se minulý víkend opět potvrdilo.

„Proč to neletí?“ Ptá se Kuba potom, co celý uřícený obíhá pole a draka za sebou tahá na zemi. Já opravdu nevím, kde je chyba, ale zdá se, že tu samou děláme rok co rok. Anička má stejný problém. Její drak se místo létání plazí, ať se snaží, jak se snaží.  Vrcholem všeho je jeho zaseknutí v šípkovém keři, ze kterého vyvázl s několika tržnými ranami. Anička se dává do pláče a mně je jasné, že pouštění draků pro dnešek končí.

No jo, ale co teď? Nálada je na bodu mrazu, stejně tak jako naše zkřehlé ruce. Tento den si žádá pořádné povzbuzení a já naštěstí dostávám nápad. Naše speciální hamburgery! Nejsou to ledajaké hamburgery, připravují se z camembertu a milují je nejen naše děti.

Spěcháme domů a těšíme se, až si tuhle pochoutku společně vychutnáme. Příprava je naštěstí docela snadná, nic složitého bych po dnešku už asi nedala. Baštíme a odpolední nezdary jsou rázem zapomenuty. „Příště s sebou radši vezmem tátu,“ zahlásí Kuba. Tak teda jo…

Beáta